Máme rádi zvířata, protože jsou chlupatá

Prázdniny :-)))

6. července 2010 v 20:22 | Rojan |  články

KONEČNĚ PRÁZDNINY...

...Dovolené...
ees





































...Nebezpečné hry...
gjhd























...Nakupování...
bgjmzr











...Porušování pravidel...
provokatér


























...velké vedro...
srrs

























A další.

 

ObRáZkY :)))

21. května 2010 v 18:33 | Rojan |  Obrázky
sprosťák

Úžasné knížky

20. dubna 2010 v 17:22 | Rojan |  články
erwsz
gk
gfmn
 


2. Gulliverovy cesty

28. března 2010 v 20:08 | Rojan |  Čtenářský deník

Gulliverovy cesty


AAutor: Jonathan Swift

hlHl.postavy: cestovatel
Lemuel Gulliver


Hlavní hrdina knihy, lodní lékař a později kapitán Lemuel Gulliver, v ní vypráví o neuvěřitelných dodobrodružstvích.
Kniha je rozdělena do čtyř
částí:
  • Cesta do Liliputu,
  • Cesta do Brobdingnagu,
  • Cesta do Laputy, Balnibarbi, Glubbdubdribu, Luggnaggu a Japonska,
  • Cesta do země Hvajninimů.
Cesta do Liliputu
Gulliver dosáhl výborného vzdělání, hodně četl, učil se cizím řečem, vystudoval medicínu a strávil šest let na moři jako lodní ranhojič. Pak se oženil, a chtěl zůstat doma se ženou a dětmi. Srdce ho však táhlo za dobrodružstvím. Přijal proto nabídku kapitána lodi Antilopa, která se chystala na cestu do jižních moří. Plavba, která začala 4.května
roku 1699 však skončila tragicky, protože loď ztroskotala u neznámého ostrova. Jedinému Gulliverovi se podařilo na ostrov doplavat a zde vysílením ztratil vědomí. Když se probral, zjistil, že je zajatcem asi dvacet centimetrů vysokých lidiček, obyvatel ostrova nazývaného Liliput. Když slíbil, že se bude dobře chovat, bylo mu umožněno se v největší budově Liliputu ubytovat a brzy se stal oblíbencem císařského dvora. Gulliver umožnil Liliputu porazit jejich odvěké nepřátele ze sousedního ostrova Blefusk tím, že ukradl celé blefuské loďstvo. Když však odmítl učinit z Blefuska liliputánskou kolonii, jeho obliba v Liliputu prudce klesla. Byl obviněn z velezrady a odsouzen k trestu smrti. Naštěstí se mu podařilo uprchnout do Blefuska, kde mu bylo dovoleno ostrovy opustit. Na pobřeží Gulliver našel záchranný člun ze své ztroskotané lodi, který si opravil a vydal se s ním na moře. Blefuskuánský císař mu dal na cestu malinkatý dobytek, který pak Gulliver, když se mu podařilo dostat se zpět do Anglie, doma předváděl na důkaz pravdivosti svého vyprávění.

Cesta do Brobdingnagu

Po návratu z Liliputu se Gulliver vydal ještě téhož roku opět na moře. Tentokrát se plavil na lodi Dobrodružství kolem mysu Dobré naděje do Indie. Když byla loď zahnána bouří k neznámému pobřeží, poslal kapitán několik námořníků na břeh, aby vyhledali pitnou vodu. Gulliver, který si chtěl pobřeží prohlédnout, se vydal s nimi. Na své prohlídce se od námořníků trochu vzdálil a náhle zjistil, že odjíždějí zpět k lodi. Pronásledoval je totiž člověk obrovitého vzrůstu, ze kterého měl Gulliver takový strach, že se ukryl v obilí. Zde ho našel další člověk velký jak kostelní věž, který byl čeledínem jednoho místního sedláka. Gulliver tak zjistil, že se dostal do Brobdingnagu, který obývají asi osmnáct metrů vysocí obři. Sedlák vzal Gullivera do svého domu, aby ho ukázal své ženě a devítileté dcerce, která se o něho začala vzorně starat. Gulliver ji proto nazýval Glumdalkič (což v tamnějším jazyce znamenalo chůvička). Sedlák se rozhodl
ukazovat Gullivera za peníze na trzích. Díky tomu se o jeho
existenci dozvěděli na královském dvoře. Královna toužící po takové zvláštnosti, přemluvila sedláka, aby jí ho prodal. U dvora s ním zůstala Glumdalklič, která se od něho nechtěla odloučit. Královna, král i ostatní dvořané měli Gullivera rádi, a často si s ním povídali. V Brobdingnagu strávil Gulliver tři roky.
Díky malého vzrůstu zde musel čelit také řadě nebezpečí, jako například boji se dvěma krysami. Byl též ohrožován vosami velikými jako koroptve nebo ho odnesl v zubech zahradníkův pes. Nakonec se ho i s jeho přenosným obydlím (které pro něj na zámku zhotovili) zmocnil veliký orel, který pak bedničku upustil do moře. Ta se naštěstí nepotopila a byla zpozorována námořníky jedné anglické lodi, kteří Gullivera zachránili a dopravili zpět do vlasti.

Cesta do Laputy, Balnibarbi, Glubbdubdribu, Luggnaggu a Japonska


Gulliver se stal kapitánem lodi a odplul za dalším dobrodružstvím. Jeho loď byla přepadena piráty a on byl vysazen na pustém ostrově. Nad sebou uviděl létající ostrov Laputa a Balnibarbi, kteří jej zachránili. Potom se Gulliver vydal na ostrov čarodějů Glubbdubbdrib, kde mu jeden černokněžník na jeho přání vyvolal duchy zemřelých osobností např. Napoleona, Leonarda
da Vinci se kterými si mohl popovídat. Na dalším ostrově Luggnagg se Gulliver setkal s kastou nesmrtelných lidí, tzv. Struldbrugů, kteří jsou velmi mrzoutští a senilní a zdaleka nejsou šťastní. Z Luggnaggu pak odplul Gulliver do Japonska a odtud se vrátil 16. dubna roku 1710 do vlasti.

Cesta do země Hvajninimů

Gulliver se stal roku 1710 kapitánem lodi Dobrodruh a znovu vyplul na moře. Část posádky však zemřela na tropickou horečku, a tak byl Gulliver nucen najmout náhradníky. Aniž to však věděl, doplnil svou posádku o bývalé námořní lupiče. Ti se pak proti němu vzbouřili a vysadili jej na břehu neznámého ostrova. Byl to ostrov Hvajninimů - moudrých mluvících koní, jejichž svět byl velmi spořádaný a neexistovala v něm lež, krádež, opilství, pýcha ani jiné lidské neřesti. Na ostrově však žili také Jahuové, což byla koním podřízená stvoření s lidskými rysy a s příšerným chováním. Jahuy neměl Guliver rád, protože v nich poznával sebe sama a lidskou rasu. Gulliver žil u jednoho Hvajninima a velice se mu zde líbilo, naučil se místní jazyk a chtěl zde zůstat navždy.. Po třech letech byl však požádán, aby ostrov opustil, neboť hvajninimské shromáždění došlo k názoru, že všechny Jahuy vyhladí a nahradí je po všech stránkách lepšími osly. Vydal se proto v člunu na moře a zdárně doplul do Nového Holandska. Zde byl proti své vůli naloděn na portugalskou loď, se kterou nejprve nechtěl odplout, protože odmítal žít s lidmi. Nakonec se však 5. prosince roku 1715 vrátil domů. Zde se ovšem i nadále potýkal se svým odporem k lidem. Stal se samotářem a vyhýbal se i vlastní rodině. Pořídil si dva koně, s nimiž trávil dlouhé hodiny a rozprávěl si s nimi jejich jazykem.

Marley a já

25. března 2010 v 19:07 | Rojan |  články

fz
hgfk
gfk

Aqua park Praha

9. března 2010 v 18:12 | Rojan |  Moje výlety
Loď























Já a můj nej kámoš na lodi

























My u majáku a obří chobotnice






















Pod vodou
























N skluzavce

1. Fimfárum

9. března 2010 v 17:43 | Rojan |  Čtenářský deník

Autor: Jan Werich


Královna koloběžka první: Pohádka začíná rozepří mezi mlynářem a rybářem, protože se nemohou dohodnout obrátí se na královský soud. Král je mladý a moudrý a rozsoudí je vskutku šalamounsky. Dá jim tři hádanky, ten který je uhádne ve sporu zvítězí. Rybář přijde domů nešťastný, protože na hádanky neumí odpovědět. Jeho chytrá dcera Zdenička si ví rady, a odpovědi na hádanky mu poradí. Rybář druhý den u soudu uspěje,ale král pozná, že odpovědi nejsou z jeho hlavy. Vládce si pozve Zdeničku na zámek. Zamiluje se do ní a vezmou se.
O rybáři a jeho ženě: Starý rybář a jeho žena žili na břehu moře ve velké sklenici od octa.
Živili se úlovky ryb co rybář chytil. Jednoho dne se však na rybáře usmálo štěstí. Chytil zlatou rybku. Ta ho prosila, aby jí pustil zpátky do moře a, že mu zato splní přání. Rybář byl skromný, ale jeho žena chtěla chalupu. Ryba jí vyhověla,ale zlá a chamtivá žena chtěla stále víc. Když chtěla být bohem ryba jí potrestala a všechno jí vzala.
Lakomá Barka: Pohádka se odehrává v Dejvicích. Podle názvu bychom očekávali že se tam lidé předhánějí v rozdávání. Ale je to úplně jinak každý zde škudlí,lakotí a hamoní. Nejlakomější ze všech byla farářova kuchařka Barka. Byla tak lakomá, že strkala nos do věcí kam neměla. Až se ocitla v pytli. Nakonec Barka skončila s dvěma boulemi na hlavě a jestli si myslíte,že se změnila? Ani náhodou!
Moře, strýčku, proč je slané? Žili byli dva bratři, jeden byl bohatý a lakomý a druhý chudý a dobrosrdečný. Chudý měl hlad a šel bratra poprosit o jídlo ten mu ač nerad dal půlku prasete se slovy:,,Tak si s tím jdi k čertu!" tak šel. Až došel k obrovské skále která se otevřela a on vešel dovnitř. Lucifer mu nabídl, že když mu prase dá obdaruje ho. Skromný chudák Kuba si vybral rezavý mlýnek. Ale co se mu doma nestalo. Když zatočil mlýnkem a pomyslel si, že by si dal hezky propečené prasátko mlýnek začal mlít. Když se o tom dozvěděl bohatší bratr rozhodl se mlýnek ukrást a odjet. Tak to udělal a dostal se na moře a řekl:,, Přeji si abych měl sůl." A mlýnek začal mlít a mlít a nikdy nepřestal proto je moře slané.
Pohádka o zasloužilém vrabci: Pes si do packy píchl trn a trpěl. Vrabec to vyděl a trn mu vytáhl a tak se stali přáteli. Jednoho dne si Fousek lehl na cestu a tvrdě usnul. Vrabec viděl, že se blíží traktor a snažil se kamaráda probudit. Když se mu to nedařilo snažil se zastavit traktoristu. Bezcitný člověk se mu jen vysmál a psa přejel. Vrabec se rozhodl, že Fouska pomstí. Pronásledoval traktoristu až domů kde zavinil jeho smrt. Na pohře přijel i poslanec který se rozhodl,že událá zákon na ochranu zvířat, aby se podobné záležitosti už neopakovaly


Úvod rubriky- Čtenářské deníky

8. března 2010 v 19:36 | Rojan |  Čtenářský deník
Díky tomuto BLOGU jsem si uvědomila, že blog není jen o tom přidávat sem obrázky a vytvářet diplomky. Proto jsem se rozhodla, že vytvořím novou rubliku ČTENÁŘSKÝ DENÍK.

Nebaví vás psát do školy čtenářské deníky???

Zde si můžete stahnout některé knížky, které většina škol vyžaduje...

Budu sem také přidávat knížky, které jsem sama přečetla.

Pokud budete kopírovat na svůj blog, PROSÍM se zdrojem: